Deanuleagis sámástit -prošeakta

Duogáš

Jearaldat lea Interreg Davvi -prošeavttas (1.2.2020–30.9.2022), man ollašuhttet ovttasbarggus Ohcejoga gielda, Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáš (SEG) ja Kajaani ámmátallaskuvla (KAMK). Prošeavtta vuođđoulbmil lea gáhttet Deanuleagi sámegiela ja árbedieđu.

Sámegiela máŋggat árbevirolaš geavahanoktavuođat geahppánit ja erenomážit mánáide ja nuoraide dehálaš, dálá áiggi giellageavahanarenain sámegiella govssahallá. Gollegiellamet gáhttema ja ealáskahttima ovdii galgá rahčat jámma.

Deanuleahki ja Deanu čázádat lea okta sámegiela váimmusguovlluin. Deanuleagis ja Deanu čázádaga guovllus hállojuvvojit davvisámegiela nuortasuopmanat. Guovllus lea erenomáš giellariggodat sátnerájus ja dajaldagain. Dadjanvuogit eai leat valjet dušše luonddu albmanusaid válddahallamii, muhto maiddái olbmuid vugiid ja doaimmaid govvideapmái. Deanuleagi miel jođedettiin áicá maiddái báikkálaš suopmaniid máŋggaláganvuođa. Guovllu suopmaniid lávejit juohkit njealji jovkui vuolil bajás: Sieidda-Bonjahasa, Skiippagura-Buolbmága, Njuorggán-Sirpmá-Ohcejoga ja Badje-Deanu suopmaniidda; maŋimužžii lohkkojit maiddái Kárášjoga ja Anárjoga giellahámit. Dákkár váldojuohku ii datte čájet, mo juohke giláža ja goasii jo juohke sogage gielas leat iežas mihtilmasvuođat.

Jahkegierdu ja dasa gullevaš barggut leat dehálaš oassi Deanuleagi kultuvrras ja dat vuhttojit maid gielas. Guovllus bohtet ja leat boahtán maid olu musihkkárat ja girječállit, geat jotket máinnasčehpiid ja juoigiid árbevieru. Guovllus leat olu máidnasat, muitalusat ja erenomáš báikenamat, maid birra mánát ja nuorat galget gullat ja oahppat.

Deatnu ja Deanu čázadat lea guovllu eallinvuogi vuođđu – ealáhus ja johtolat. Deatnu lea ovttastahttán olbmuid velá das maŋŋáge, go riikkarádjá gessui Deanu mielde čađa báikkálaš servodaga. Anárjohka ja Kárášjohka ovttastuvvet Deatnun, mii golgá 25 miilla mátkki gitta Deanuvutnii. Deanu stuorámus oalgejogat leat Ohcejohka ja Buolbmátjohka.

Dego daddjon, Deanuleahki lea mearkkašahtti guovlu olles davvisámegiela seailuma dáfus. Guovllu sápmelaččain lea nana oktasaš historjá guovtte beal dálá riikkarájá. Dat addá lunddolaš vuođu ovttas gáhttet giellamet ja kultuvramet. Das riegádii jurdda Deanuleagis sámástit -prošeavttas!

Prošeavtta vihtta váldoulbmila:

1. Ohcejoga Giellagárdi-giellaguovddáš ja Deanuleagi giellaguovddášfierpmádat
   Prošeavtta oktan váldoulbmilin lea vuođđudit Ohcejohkii sámi giellaguovddáža, Giellagárddi. Giellaguovddášdoaimmas lea guhkes historjá Norgga beale Sámis, muhto Suoma bealde sámi giellaguovddážat eai vuos gávdno. Prošeakta maiddái ovddida Deanuleahkái giellaguovddážiid fierpmádaga. Giellaguovddážat sáhttet ovttasbarggus nannet sámegiela Deanuleagis ja fállat buorrin gávnnahuvvon geavadagaid nuppiidasaset. Prošeakta dahká giellaguovddášfierpmádaga duogáščielggadeami ja sámegiela revitaliserenplána. Prošeakta juohká dieđuid dáhpáhusain riikkarájá rastá sámegillii. Dat maiddái doarju guovllu gielddaid sámegielat gulahallama ovddideamis.
2. Vuosterávdnjái-oahppospeallu
   Prošeakta buvttada áibbas ođđalágan oahppospealu, virtuála Deanuleagi, gos jođedettiin spealli oahppá sámegiela, árbedieđu ja dovdat Deanuleagi báikkiid. Jearaldat lea Vuosterávdnjái-nammasaš speallomáilmmis, man juohkehaš sáhttá luđet nuvttá iežas dihtorii, ja mii lea oaivvilduvvon earret eará skuvllaid atnui. Speallu huksejuvvo ovttasbarggus Kajaani ámmátallaskuvllain. Dat gárvvásmuvvá loahppajagi 2022.
3. Gáiddusoahpahus
   Prošeakta doarju ja ovddida sámegiela gáiddusoahpahusa ovttas oahpaheaddjiiguin. Prošeakta ordne sámegiela gáiddusoahppiide miehtá Suoma guokte (2) giella-kulturvahku Ohcejogas.
4. Sámegielat doaimmat
   Prošeakta ordne sámegielat doaimmaid Deanuleagi olbmuide. Ulbmilin dáid doaimmaiguin lea fállat eanet sámástanlávddiid Deanuleagi olbmuide ja buktit olbmuid guovtte beal rájá eambbo oktii. Dárkkuhus lea hutkat ja fállat erenomážit ođđalágan, innovatiivvalaš doaimmaid. Prošeakta ordne doaimmaid buot ahkásaččaide ja sihke eatni- ja vierisgiellagiidda. Plánan lea ordnet earret eará giellaleairraid, riekkisdoaimmaid ja dáhpáhusaid, main leat Deanuleagi olbmuid válljen temát, degomat filmmat, teáhter, falástallan dahje eSport. Oktan ulbmilin lea ovddidit sámegielat johtti nuoraiddoaimma Deanuleagi siste. Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáš ovddida prošeavtta áigge maiddái iežas innovatiivvalaš giellamaskohta ”Bluč”.
5. Máŋggagielatvuođa rávven
   Prošeakta ovddida ja fállagoahtá máŋggagielatvuođa rávvema Deanuleagi bearrašiidda, asttuáigge doaibmiide ja ámmátolbmuide, geat barget mánáiguin ja nuoraiguin. Prošeakta buvttada rávvenmateriálaid máŋggagielatvuođa birra iežas neahttasiidui ja some-kanálaide, čohkke skuvlenpakeahtaid árrabajásgeassin- ja oahpahussuorggi bargiide, ordne guokte (2) seminára ja teste vugiid dahkat ovttasbarggu rájá rastá. Prošeakta ovddida giellarávvendoaimma Ohcejohkii ja Detnui.

Prošeavtta loahppaboađus:

Deanuleagis doaibmá giellaguovddážiid fierpmádat, mii doarju guovllu sámegiela nanosmuvvama ja báikkálaš árbedieđu máhtu.

Jos leat beroštuvvan diehtit ain eambbo min doaimmas, čuovo min maiddái Facebookas ja Instagramas!